11 let od vydání eponymního alba Simple Plan

Dnes je tomu přesně 11 let, co Simple Plan vydali svou třetí, eponymní desku ‚Simple Plan‘, na které se tato kapela předvedla hned s několika silně osobními písněmi, stejně jako s několika mezinárodními hity, které dosáhly vrcholků hudebních žebříčků.

Zatímco zpočátku psaní této klasiky z roku 2008 oba hlavní skladatelé Simple Plan bojovali se skladatelským blokem, Pierrovi s Chuckem se nakonec podařilo využít ke skládání svých vlastních osobních zkušeností, díky kterým přišli s 11 písněmi, které dnes tvoří desku známou jako ‚Simple Plan‘. Tyto osobní zkušenosti si dnes můžeme poslechnout v textech písní jako ‚Your Love Is A Lie‘ (Chuckův příběh o tom, jak jej podvedla jeho bývalá přítelkyně), ‚Save You‘ (Pierrovy vzpomínky na období zoufalství, kdy jeho mladší bratr procházel rakovinou) nebo ‚I Can Wait Forever‘ (píseň o Pierrově lásce k jeho tehdejší přítelkyni, dnes již manželce, Lachelle).

Zajímavostí je, že po boku ‚Still Not Getting Any‘, je ‚Simple Plan‘ jediným dalším albem této kapely, které neobsahuje na svých písních žídné speciální hosty – tedy pokud mezi ně nepočítáme Chucka Comeau, který předvedl svýj rapový debut v písni ‚Holding On‘.

Od samého začátku, až do dnešního dne toto konkrétní album Simple Plan odstartovalo mezi fanoušky mnoho debat – zatímco podle někteří z nich toto album pociťovali jako velkou odchylku od předešlých hudebních záležitostí této kapely, což zapříčinilo především použití více elektronických a alternativních prvků, než tradičních elementů pop-punkové hudby, jiní fanoušci toto album naopak viděli jako zajímavou a dospělou kreativní volbu ze strany Simple Plan, ve které se stále snaží dodržovat určité známky jejich typického stylu.

Ale hudební styl nebyl jedinou věcí, která rozvířila internetové diskuze. Ještě před jeho vydáním kapela odhalila obálku tohoto alba, na které byli členové kapely vyobrazeni, jak hrdinně vystupují z ruin hořícího města. Negativní reakce fanoušků na tuto zvláštní volbu obalu alba na MySpace (sociální síti, kterou kapela v té době využívala ke komunikaci se svými fanoušky) na sebe nenechaly dlouho čekat. Byly tak silné, že se Simple Plan nakonec rozhodli fanouškům ustoupit a nechat je samotné rozhodnout, jak by měl obal tohoto alba vypadat – tím, že jim v anketě nabídli jako druhou možnost méně kontroverzní černobílou obálku, kterou si fanoušci nakonec zvolili.

Povězte nám, jak na eponymní album Simple Plan v kontextu celé jejich diskografie nahlížíte dnes, 11 let po jeho vydání? Máte mezi písněmi na tomto albu i své nejoblíbenější? Co pro vás toto album znamená? Dejte nám vědět v komentářích!