Server La Presse+ nedávno publikoval nový článek o Chuckovi Comeau ze Simple Plan, který se zaměřil na trochu jiná témata, než je u rozhovorů s tímto bubeníkem běžné. Namísto hudby se Chucka zeptali na auto, které poznamenalo jeho dětství, jeho první automobil, ten nejhorší automobil, který kdy měl a také na ten nejvíce vysněný – což je shodou okolností to, které v současnosti vlastní, jelikož je hrdým majitelem Tesly.
Jestli vás zajímají Chuckovy historky o svých automobilech, níže vám nabízíme českou verzi tohoto rozhovoru:
„DeLorean DMC-12 Martyho McFly a Dr. Browna z trilogie Návrat do budoucnosti. Jako mnoho dalších dětí jsem tyto filmy zbožňoval a naposto mě uchvacovalo toto auto, které nejenže vypadalo naprosto cool, ale umělo také cestovat v čase a létat. Na všechny filmy z této série jsem chodil do kina, sledoval je doma na VHSkách a také kdykoliv, když je dávali v televizi. Hláška Dr. Browna: „Tam kam jedeme, nepotřebujeme silnice …“ mě vlmice nadchla a moc jsem si přál být Martym McFly, řídit toto auto a mít vlastní hoverboard!“
MÉ PRVNÍ AUTO
„Je to trochu trapné to přiznat, ale až do 30 let jsem neměl řidičák. Autoškolu jsem začal v 16 letech, ale musel jsem to vzdát, protože jsme s mou první kapelou Reset museli vyrazit na turné. První automobil, který jsem koupil, nebo spíš, který si dohromady koupila celá kapela, bylo jedno velmi staré auto, které bylo v příšerném stavu, a za které jsme tehdy zaplatili asi $3 000. Bylo to fakt nebezpečné auto, ale pro nás to bylo jako mít neskutečně luxusní tourbus, kde jsme mohli spát, vařit si a vypadat jako profesionální kapela. Zvládli jsme s ním jet z Montrealu do Vancouveru a zpátky, a zradilo nás až na našem druhém turné, někde v závěji mezi Winnipegem a Thunder Bayem. Když jsme pak začali se Simple Plan, táta našeho zpěváka ná půjčil svůj starý ambulanční vůz, ve kterém byly ještě staré sirény a dýchací zařízení. Díky tomuto albu jsme mohli odehrát naše první koncerty a několik tripů mezi Montrealem a Torontem, kde jsme nahrávali naše první album ‚No Pads, No Helmets … Just Balls‘!“
MÉ NEJHORŠÍ AUTO
„Vždycky si budu pamatovat, jak si naše kapela vypůjčila auto během našeho nahrávání prvního alba v Torontu. Věděli jsme, že veškeré peníze, které do nás vložila naše nahrávací společnost jsme později museli vrátit, a proto jsme byli velice opatrní ohledně veškerých našich výdajů, a proto jsme se rozhodli vypůjčit si auto z půjčovny „Vypůjči-si-vrak“…. byl to Ford Taurus z roku 1995! Po telefonu se to zdálo jako půjčka století: jen 50$ za měsíc! Velmi brzy jsme ale zjistili, proč. Bylo to to nejhorší auto ve městě! Brzdy nefungovaly, nárazník byl připevněn „lepící páskou“ a měl barvu něco mezi žlutou a nepopsatelně divnou hnědou. Ještě horší na něm ale byl ten smrad, který z něho vycházel. Bylo to jakoby v přihrádce na rukavice něco chcíplo. Pokaždé, když jsme s ním cestovali, jsme museli zadržovat dech. Hrozně jsme se styděli, když jsme vždycky dorazili do naší cílové destinace, protože jsme byli přesvědčeni, že díky tomu autu nám smrdělo i oblečení… bylo to naprosto příšerné!“
MÉ VYSNĚNÉ AUTO
„Jsem velkým fanouškem Tesly a mám neskutečné štěstí, že mohu být vlastníkem hned dvou ze svých vysněných aut: Tesla Modelu S (sedan) a Tesla Modelu X (SUV)! Tesla je neskutečným výrobcem aut, a věřím, že pomůže neuvěřitelně urychlit vývoj společnosti směrem k zastavení použití fosilních paliv a osvojení obnovitelných zdrojů energie – a já jsem velice hrdý na to, že mohu svým malým dílem k tomuto cílu sám přispět tím, že jsem majitelem těchto aut. Teslu řídím už více jak čtyři roky a pokaždé, když usednu za volant cítím tu stejnou radost z jejího řízení. Před nedávnem jsme si zakoupili i Model X s dveřmi, které se otevírají směem vzhůru, které velice oceňujeme, když cestujeme s naším dvouletým synem. A nejlepší na to všem je, že se nemusíme nikdy zastavovat na benzínce, abychom natankovali! Je to opravdu revoluční automobil, s překrásným designem a neskutečným výkonem a abych řekl pravdu, i kdybych zítra ráno vyhrál v loterii, nemyslím si, že bych kdy chtěl řídit jiné auto.“
