V roce 2016 oslavilo letiště Montréal-Trudeau v Montrealu, v Kanadě 75 let od svého založení. K připomenutí tohoto významného výročí vydalo letiště Montréal-Trudeau speciální aplikaci (dostupnou na iTunes či ve své interaktivní formě i online), která vypráví o historii tohoto letiště, důležitých událostech, které jej poznamenaly (např. Beatlemánii či útoky z 11. září) a také přináší 12 příběhů významných osobností, pro které toto letiště navždy ponese speciální význam.
Jednou z těchto osobností je i Chuck Comeau ze Simple Plan, který si zavzpomínal na začátky cestování se svou kapelou, které vždy začínaly a končily právě na letišti Montréal-Trudeau.
Přečtěte si celý tento zajímavý článek v českém znění níže:
Simple Plan kultivují toto blízké propojení se svými obdivovateli, podobně jako si užívají příjemnou familiérnost se zaměstnanci letiště Montréal-Trudeau. „Tím letiště jsme museli projít už stokrát,“ řekl Comeau. „Už jsme z něj letěli tolikrát, že někteří členové ochranky nás už poznávají. Říkají věci jako ‚Vy už jste tady zase?‘ nebo ‚Vás jsme tu už dlouho neviděli!‘ Rozhodně jsme na montrealském letišti strávili spoustu času, obzvlášť pak mezi lety 2002 a 2009. Když jsme začínali, bývali jsme na turné téměř 300 dní v roce. Vrátili jsme se pak vždy domů, abychom navštívili své rodiče, vyprali prádlo, a pak jsme zase hned valili dál. Montréal-Trudeau bylo naším druhým domovem.“
Tato zkušenost však nikdy neztratila své kouzlo. „Je to stále úžasné. Samozřejmě, ze začátku to pro nás bylo vše nové. Nikdo z nás ještě neměl vlastní rodinu. Vyrazili jsme za dobrodružstvím a nikdy jsme nevěděli, co nás tam v dáli čeká. Ale i teď jsem vždy natěšený, jakmile se začně datum odjezdu přibližovat. Pokaždé, když někam cestujeme, děláme to proto, abychom si splnili svůj sen. A když cestujeme někam, kde jsme ještě nikdy nebyli, je to o to větší zábava.“
Návraty do Montrealu jsou nyní o familiérnosti a o možnosti znovu se setkat se svými dlouholetými fanoušky. „Fanoušci nás stále jezdí na letiště Montréal-Trudeau přivítat, jen již už nejsou stovky. Koneckonců jsme tady tak často, že by tu na letišti ti lidé museli doslova žít, pokud by nás chtěli pokaždé pozdravit! Někdy přijedeme do některých zemích, kde je „přivítací výbor“ o něco slabší, takže si pak říkáme, jestli tam nejsme málo popuární, ale tady ne. Tady jsme doma.“
