Díky Anne-Sophie a Charbelovi tu áme dva další rozhovory z minulého úterý, týkající se nové knihy Simple Plan. V prvním pro Fan Club – Vrak TV se například dozvíte, který ze členů kapelu úplně v počátcích každý týden opouštěl a druhý rozhovor pro TVA odhaluje hned několik nových stran z této knihy.
Reportérka: Jak to děláte, že si po 10 letech spolu ještě nejdete na nervy?
Seb: Ve skutečnosti si na nervy jdeme… akorát ne tak často jak dřív…
David: Klíčem je dělat rozhovory bez Pierra, všechno jde podle plánu, když tu Pierre není. [směje se]Chuck: Právě jsem si vzpomněl na jednu historku, kterou jsme měli do naší knihy dát: Ještě předtím, než jsme dostali nahrávací kontrakt, byl to Jeff, kdo kapelu každý týden opouštěl [směje se] Pořád odcházel, vždycky praštil s kytarou o zem a řekl: „Odcházím!“ a odešel směrem k vlakovému nádraží…
David: Takže jsme za ním museli běžet…
Jeff: Myslel jsem si, že naší kapele chyběl charakter, tak jsem se jim ho snažil vybudovat. [směje se]Reportérka: Co je pro vás největším hitem Simple Plan?
Jeff: No, „Perfect“ je rozhodně písní, kterou na našich koncertech vždycky zpívají úplně všichni.
Seb: Myslím si, že „Crazy“ pro nás má hodně velký význam. Hodně reflektuje naší společnost a vždycky mi přišlo, že je hdoně dobře napsaná.
David: Pro mě je to „Astronaut“ … jo.
Jeff: To je rozhodně jedna z našich nejlepších písní.
Chuck: Máme hodně fanoušků, kteří za námi přijdou a říkají, že kdyby nebylo písní jako „Welcome To My Life“, „Perfect“, „Save You“, už by tady s námi nebyli. A pro mě to opravdu hodně znamená, že tyhle písně pro ně tolik znamenají.Reportérka: Teď bych chtěla vědět, jaká bude vaše další kniha za dalších deset let?
Seb: Snad bude o hodně větší! A bude tam míň trapných fotografií.
Jeff: Jen doufám, že nebudeme vypadat takto! (ukazuje fotografie z photoshootu pro SNGA, kde jsou SP vyfoceni jako starci) [směje se]Reportérka: No, my vám přejeme skvělý týden a doufám, že vás tady v Montrealu uvidíme častěji!
Chuck: Snažili jsme se vcítit se do kůže našich fanoušků a snažit se přijít na to, co by v té knize chtěli vidět, že možná tu jsou věci, které ukázat nechceme, ale oni by je chtěli vidět.
Jeff: Také jsme chtěli vyprávět náš příběh, lidé se nás ptali, jak to všechno začalo, jak to pokračovalo, a někteří lidé si myslí, že jsme to měli hrozně jednoduché. Chtěli jsme jim ukázat, že to nebylo tak jednoduché, že nás až sem dovedla spousta náhod.Reportérka: Ze začátku vás hodněkrát odmítali, co bystě těmto lidem dneska řekli, když vidí, že jste dosáhli mezinárodního úspěchu?
Jeff: Je to jako když vás odmítne holka, trochu s ní ze začátku flirtujete a pak o několik let později toho člověka opět potkáte a najednou se o vás zajímá a vy řeknete „Wow, počkej, už jsi řekla ne před 10 lety!“, takže to by se tomu dalo připodobnit. Ale pořád mě tyhle staré dopisy šokují, protože ty okamžiky byly tak intenzivní, protože už jsme si málem mysleli, že se nám to konečně povedlo, a ono ne.
Chuck: Tahle kniha je tím nejlepším způsobem, jak jsme mohli oslavit svých 10 let na scéně. Pořád jsme na turné a je pro nás těžké se na chvíli pozastavit a poohlédnout se zpět.Jeff: Pro mě je hodně důležité pokračovat ve vytváření hudby a posouvat se vpřed. Brzy pojedeme do Indie a na spoustu dalších nových míst, kde jsme ještě nikdy nebyli. Takže je pro mě hodně důležité v tom všem pokračovat.
