Archiv štítku: NPNHJB

No Pads speciál #4: Nejhranější album Simple Plan v TV & filmu

V roce 2017, slaví Simple Plan 15 let od vydání svého debutového alba No Pads, No Helmets… Just Balls speciálním celosvětovým výročním NPNHJB turné [všechna nadcházející koncertní data najdete v naší sekci Turné!].

No Pads turné se vrací již v srpnu, a aby vás SimplePlan.cz ještě trochu více nabudilo, mám pro vás připravený „No Pads speciál“ – aneb sérii článků, které vám dají nahlédnout o něco víc do éry No Pads prostřednictvím možná i dosud neviděných, či neslyšených flashbacků. Máte se na co těšit!

[No Pads speciál #1] | [No Pads speciál #2 | [No Pads speciál #3]

Říká se, že žádná předchozí filmová éra nevyprodukovala tolik filmů zaměřených na teenagery – především komedií a romantických komedií – jako tomu bylo v prvním desetiletí 21. století. Nejenže tyto filmy pomohly ke slávě mladým hercům a herečkám, jako dvojčatům Olsenovým, či Lindsay Lohan – byly také velmi nápomocné k popularizaci nových kapel skrze své soundtracky, obzvlášť pak kapel ze zrovna začínající pop-punkové scény. Kdybychom se poohlédli za filmy z tohoto období, měli bychom asi problém najít jeden jediný, ve kterém by se neobjevila píseň alespoň jedné z našich oblíbených kapel. A o to větší to byl v té době důvod, proč se na ně podívat.

Tematika písní prvního alba Simple Plan se točí okolo náctiletých problémů, nepochopení ze strany rodičů, zlomeného srdce a dalších typicky adolescentních témat, se kterými se dokáže ztotožnit každý, hned jakmile se dostane do škatulky „náctiletých“. Není divu, že filmoví producenti považovali tyto písně za ideální pro teenagerské komedie, které se ve své podstatě zabývají velmi podobnými tématy. Asi vás tedy nepřekvapí, že písně z No Pads, No Helmets… Just Balls jsou i dnes těmi nejhranějšími písněmi Simple Plan v televizních a filmových soundtracích – objevily se alespoň ve 14 filmech a epizodách TV seriálů. Žádné další z jejich alb nedosáhlo ve vysílání takového uznání, jako jejich debutové album.

Celý seznam filmů a TV seriálů, ve kterých se Simple Plan v průběhu let objevili samozřejmě najdete v sekci Soundtracky na SimplePlan.cz. Dnes se ale v tomto článku zaměříme pouze na písně z alba No Pads.

Scooby-Doo, Scooby-Doo… a zase jenom Scooby-Doo

Ze všech filmů a seriálů, ve kterých byla použita hudba Simple Plan, nevyniká nic víc, než franšíza Scooby-Doo. Většina z nás si asi hned vybaví úvodní znělku ‚What’s New Scooby-Doo?‘ z animovaného seriálu ‚Co je nového, Scooby-Doo?‘ (2002), která je i v dnešní době pravděpodobně jednou z nejznámějších písní Simple Plan, ač mnoho lidí neví, že za ní stojí právě oni. V seriálu se však neobjevila pouze tato píseň – v různých epizodách mohou fanoušci najít písně jako ‚The Worst Day Ever‘, ‚I’d Do Anything‘, nebo ‚You Don’t Mean Anything‘. První dvě pak přímo v epizodě ‚Simple Plan a neviditelný šílenec‘, která mimo jiné obsahuje také členy Simple Plan jako animované postavičky, které jsou zapojeny do příběhu epizody. Písně Simple Plan se ale neobjevovaly pouze v TV seriálu Scooby-Doo, ale také v jeho hraných filmech! ‚Grow Up‘ se objevilo na soundtracku filmu ‚Scooby Doo‘ (2002) a v jeho pokračování ‚Scooby-Doo 2: Nespoutané příšery‘ (2004) pak najdeme ‚Don’t Wanna Think About You‘. Premiéra druhého filmu je také součástí zápletky videoklipu k této písni.


Epizoda seriálu Co je nového, Scooby-Doo? – Simple Plan a neviditelný šílenec (2002) s animovanými členy Simple Plan

I’m Just A Kid kolem a kolem

Ale která píseň Simple Plan byla v televizi a filmu použita nejčastěji? Pokud se nad tím zamyslíte, tak není tak těžké na to přijít. Filmy pro teenagery a Simple Plan – už jen to nám napovídá, že píseň s názvem ‚I’m Just A Kid‘ musí být na tomto seznamu v popředí. A taky že ano – celkově byl první single Simple Plan použit alespoň ve třech filmech (Z nuly hrdinou, Skřípění a Dvanáct do tuctu) a v jednom seriálu (Ned’s Declassified School Survival Guide). Byl to také první zmíněný film Z nuly hrdinou, kterému ‚I’m Just A Kid‘ vděčí za velkou část své popularity. A nejenže se tato píseň objevila v tomto filmu, někteří herci ze Z nuly hrdinou, jako DJ Qualls nebo Eliza Dushku si zahráli také v samotném videoklipu k ‚I’m Just A Kid‘.

I dalším singlům Simple Plan z jejich No Pads alba se dostalo soundtrackové pocty – ‚I’d Do Anything‘ naleznete v ‚Žábě k zulíbání‘ a o trochu jinačí verzi této písně pak také jako úvodní znělku druhé série seriálu ‚Maybe It’s Me‘. Píseň ‚Perfect‘ naopak zaznamenáváme pouze v jednom filmu – romantické komedii s Lindsay Lohan – ‚Zpověď královny střední školy‘.

Ne-singly a bonusovky na televizních vlnách

Nebyly to však pouze populární singly Simple Plan, kterým se podařilo objevit se ve filmu. Na soundtracích najdeme i některé méně známé No Pads písně. ‚The Worst Day Ever‘ se například objevil v soundtracku (jinak plném dalších pop-punkových klasic) k filmu Zloději času (2002) a ‚When I’m With You‘ bylo jednou z písní, ke které jste si mohli prozpěvovat v jedné z epizod seriálu Smallville z roku 2002 (tento seriál v pozdějších letech zahrál také dvě další písně Simple Plan, tentokrát však ze SNGA éry).

I přesto, že se nejednalo o singly, stále jsou to písně, které se reálně vyskytovaly na albu No Pads, a proto jejich prezence v médiích nemusí být zas takovým překvapením. Ale co takové b-sides? Ty na oficiálním tracklistu alba nenajdete, resp. pokud se budete snažit, tak leda tak na speciálních edicích. Takže… měly tyto písně kdy možnost ukázat se světu? Odpověď je ano, samozřejmě!

V jednom ze starších filmů Scarlett Johansson a Chrise Evanse – Perfektní skóre (2004) najdeme b-side Simple Plan ‚Crash And Burn‘ a vánoční ‚My Christmas List‘ pak objevíme jak jinak než ve vánoční komedii Malí rošťáci (2006). Nejvíce populárním vystoupením b-side Simple Plan je však rozhodně ‚Vacation‘ ve filmu Mary-Kate a Ashley Olsen Jeden den v New Yorku (2004). Do té doby, než se tato píseň objevila v tomto filmu, ji fanoušci mohli znát jedině ze živých koncertů (kde ji, jak víme z původního No Pads setlistu, na každém z nich hráli) – nikdy však nebyla představena na žádném z alb kapely. Paradoxně je to však právě tato píseň, díky které mnoho dnešních fanoušků Simple Plan vůbec objevilo.


Simple Plan vystupují s písní ‚Vacation‘ ve filmu Jeden den v New Yorku (2004)

Cover songy v populárních filmech

Dokonce i coverům Simple Plan se dostalo publicity hned v několika velmi známých filmech, a to i přesto, že se jednalo o nepůvodní písně. V klasickém marvelovském filmu Fantastická čtyřka (2005) v čele s Jessicou Albou a Chrisem Evansem se objevila Simple Plan verze písně ‚Surrender‘, jinak populární písně původně od kapely Cheap Trick. Podobně si cover od Simple Plan vybrali také tvůrci další filmové klasiky Mezi námi děvčaty (2003) s Lindsay Lohan a Jamie Lee-Curtis – tentokrát však využili poněkud origiálního způsobu použití tohoto coveru. Film zahajuje pomalá nostalgická montáž různých historických vyobrazení matek s dcerami, která jde ruku v ruce s původní verzí písně ‚Happy Together‘ od The Turtles ze 60. let. V momentě kdy se však film dostane do přítomnosti teenagera z 21. století, původní song se změní v rockovější cover od Simple Plan.


Úvodní scéna z filmu Mezi námi děvčaty (2003) obsahující dvě verze ‚Happy Together‘ – od The Turtles a od Simple Plan

Objevili jste Simple Plan díky nějakému filmu? Jaká píseň vás k nim přivedla? Dejte nám vědět v komenářích!

No Pads speciál #3: Jak vznikl název tohoto alba?

V roce 2017, slaví Simple Plan 15 let od vydání svéh debutového alba No Pads, No Helmets… Just Balls speciálním celosvětovým výročním NPNHJB turné [všechna nadcházející koncertní data najdete v naší sekci Turné!].

No Pads turné se vrací již v srpnu, a aby vás SimplePlan.cz ještě trochu více nabudilo, mám pro vás připravený „No Pads speciál“ – aneb sérii článků, které vám dají nahlédnout o něco víc do éry No Pads prostřednictvím možná i dosud neviděných, či neslyšených flashbacků. Máte se na co těšit!

[No Pads speciál #1] | [No Pads speciál #2]

Třetí část No Pads speciálu SimplePlan.cz nás přivádí k samotnému albu – a to konkrétně k jeho názvu: „No Pads, No Helmets… Just Balls“ (v překladu „Žádné chrániče, žádné helmy… jen koule“). Tento název odstartoval trend Simple Plan pojmenovávat prakticky každé jejich další album názvem s dvojitým významem (všechny, až na třetí eponymní). Ale jak kluci k tomuto dnes již klasickému názvu jejich prvního alba došli? Jelikož na začátku 21. století neexistovaly prakticky žádné sociální sítě, nemáme tu zachováno příliš velké množství rozhovorů, na které bychom se při vyhledávání informací z minulosti mohli spolehnout. Ale i přesto se nám podařilo najít několik, ve kterých se kapela k názvu alba vyjádřila.

První zmíněný rozhovor byl pro server Kidzworld a v něm byli Sebastien a Chuck přímo dotázáni na název alba. Jelikož se však kluci v minulosti (a ani teď) nebrali příliš vážně – jejich odpověď, která vyzdvihuje jejich „lásku ke koulím“ musíme brát trochu s rezervou:

Chuck: „Název alba… víš, my si ani moc nevzpomínáme, jak přesně vzniklo… jen jsme tak blbli a potřebovali jsme nějaký název.“

Seb: „No… prostě máme rádi kulaté předměty (pozn. překl. – „ball“ má dvojí význam – koule a míč)! ať už v podobě basketbalových míčů, s těma si moc rádi hrajem… vlastně si rádi hrajem s různými typy koulí..

Chuck: „Fotbalové míče, masové kuličky… prostě jsme chtěli být upřímní a říct to narovinu.“

– Rozhovor pro Kidzworld (2002) [odkaz] –

A zatímco odpověď z předchozího rozhovoru nám žádný příliš věrohodný význam názvu alba nepřinesla, jeden takový vedlejší význam No Pads proradil Jeff v rozhovoru pro Idobi radio v roce 2003:

Pierre: „Prostě jsme to nějak dali dohromady. Ani nevím, jak jsme k tomu došli. Prostě… prostě jsme chtěli něco vtipného a tak trochu zapamatovatelného. A myslím si, že to se nám jistým způsobem povedlo.“

Jeff: „Později jsme také přišli na další význam toho názvu! Víš, chce to koule, aby se pěk kanadských kluků z Montrealu rozhodlo jít do toho a dobýt svět..“

Pierre: „Chce to deset.“

Jeff: *laughs* „Chce to dest koulí.“

Chuck: „Pět párů.“

– Rozhovor pro Idobi radio (2003) [odkaz] –

Myslím, že se všichni shodneme, že jelikož byl název alba vytvořen především jako vtipná slovní hříčka, která měla kapelu představit jako zábavnou a takovou, která se nebere příliš vážně, nejlepší na tomto názvu je, že si ho každý může vyložit po svém. Jaká by byla VAŠE interpretace tohoto názvu? Dejte nám vědět v komentářích!

No Pads speciál #2: Co bylo na původním setlistu No Pads turné (2002)?

V roce 2017 slaví Simple Plan 15 let od vydání svého debutového alba No Pads, No Helmets… Just Balls speciálním celosvětovým turné NPNHJB k tomuto 15. výročí, na kterém hrají všechny písně z této desky: od začátku až do konce (a to i s přídavkem několika dalších oblíbených hitů!). Poté, co tuto turné přivezli do USA a do Evropy se v druhé polovině roku 2017 Simple Plan ještě jednou vrátí do USA, a navštíví kromě toho s tímto speciálním turné, které už se nikdy nebude opakovat také Kanadu, Japonsko a další země [všechna nadcházející koncertní data najdete v naší sekci Turné!].

No Pads turné se vrací již v srpnu, a aby vás SimplePlan.cz ještě trochu více nabudilo, mám pro vás připravený „No Pads speciál“ – aneb sérii článků, které vám dají nahlédnout o něco víc do éry No Pads prostřednictvím možná i dosud neviděných, či neslyšených flashbacků. Máte se na co těšit!

Ve druhém vydání [připomeňte si 1. část zde] našeho „No Pads speciálu“ se vrátíme zpátky v čase do 18. března 2002 – také známého jako den před vydáním prvního alba Simple Plan: No Pads, No Helmets… Just Balls. V tento den Simple Plan hráli koncert v Buckhannonu, v Západní Virginii v USA, a tento koncert je pro nás nyní velmi speciální, neboť se jedná o první koncert SP, jehož setlist je dokumentován na internetu [na setlist.fm].

Pokud tento setlist porovnáme s dalšími známými setlisty Simple Plan z roku 2002, zjistíme, že kapela si během svého prvního turné zachovávala relativně stejný seznam písní pro jednotlivé koncerty. Sestával se celkem z 16 písní (přičemž 3 z nich byly součástí přídavku) a 3 coverů (jedním z nich byla medley třech písní od Blink-182, takže svým způsobem zahráli SP celkem 5 coverů).

Co je zajímavé je, že to vypadá, že SP měhem svých začátků překvapivě neukončovali pro nás již tradiční Perfect, ale namísto ní se rozhodli o poněkud nezvyklou volbu – Vacation. Prohlédněte si celý setlist koncertu Simple Plan z 18. března 2002 níže:

1. You Don’t Mean Anything
2. The Worst Day Ever
3. Grow Up
4. American Jesus (cover – původně od Bad Religion)
5. I’m Just A Kid
6. Addicted
7. One Day
8. I’d Do Anything
9. God Must Hate Me
10. All The Small Things / First Date / Dammit (cover medley – původně od Blink-182)
11. My Alien
12. I Won’t Be There
13. When I’m With You

Přídavek:
14. Perfect
15. Happy Together (cover – původně od The Turtles)
16. Vacation

Exkluzivně na SimplePlan.cz: první pohled na vinyl k 15. výročí No Pads!

Jak již nějakou dobu víte díky SimplePlan.cz, v některých zemích je již více jak měsíc dostupné první album Simple Plan No Pads, No Helmets…Just Balls na vinylu A i přesto, že kapela stále ještě o tomto speciálním vydání jejich debutového alba neprozradila ani slovo, SimplePlan.cz už se nějaké kusy (díky Warner Music Czech Republic) dostaly do rukou a vy tak máte nyní exkluzivní příležitost prohlédnout si, co na vás v případě, že se rozhodnete jít touto gramofonově nostalgickou cestou, čeká!

Z obrázků si budete moci povšimnout, že tento No Pads vinyl je dostupný na červeném disku. Není tomu ale poprvé, co by Simple Plan použili na gramofonové desce jiné barvy, než té tradiční černé. Možná si vzpomenete, že single Crazy byl vydán na zeleném vinylu, eponymní album na oranžovém, a díky loňskému vydání Taking One For The Team jej na vinyl najdeme jak v černé, tak i v bílé barvě.

Projděte si pořádně náš předchozí článek, kde se dozvíte, kde všude můžete i v ČR tento vinyl sehnat a nazapomeňte, že se jedná o limitovanou edici, takže si raději pospěšte!

Nicméně mám pro vás jednu skvělou zprávu! Pokud se zúčastníte letošního srazu fanoušků SP v Praze, které letos připadá na 13. srpna, a budeme zároveň tenden slavit i 10. výročí SimplePlan.cz, díky Warner Music a SimplePlan.cz si jeden z účastníků odnese také tento krásný vinyl! Více informací o srazu najdete zde.

A teď už hurá do galerie, kde na vás čeká série fotografií obalu tohoto speciálního No Pads vinylu:

Simple Plan o skutečných útrapách vytváření NPNHJB alba v rozhovoru pro Alternative Press

V průběhu posledních několika měsíců jsme byli zaplaveni skvělými recenzemi ohledně současného turné k 15. výročí vydání alba No Pads, No Helmets… Just Balls, připomněli jsme si díky svědectví tisíců fanoušků, jak důležitá pro ně tato deska byla, a jak hrdá kapela na toto své debutové album je.

Ale co stálo v pozadí tvorby této desky? Jaké byly prvotní reakce na to, že se Simple Plan proslavili se svým víc popovým, než punkovým pop-punkem? Pokud jste četli oficiální knihu Simple Plan ‚Simple Plan: The Official Story‘ (2012), pak již na tyto otázky znáte odpověď, nicméně v novém rozhovoru pro Alternative Press, se členové Simple Plan ve svých odpovědích ponořili poněkud hlouběji do procesu vytváření svého prvního alba a toho, jaké útrapy s ním byly spojeny. Kromě členů SP se tohoto rozhovoru zúčastnily také některé klíčové osobnosti spojené s tímto albem jako Andy Karp (A&R pro Atlantic Records, nahrávací společnosti Simple Plan aneb „ten, kdo klukům nabídl smlouvu“), Arnold Lanni (producent alba NPNHJB) a Eric Lawrence (manažer Simple Plan, spoluzakladatel managementu Coaliton Music).

POZNÁMKA:

Po publikaci tohoto rozhovoru Jeff Stinco poznamenal na svém Instagramu, že se článek bohužel nezmínil o všech těch kladných hodnoceních, kterými Jeff počastoval talent a práci Arnolda Lanniho. „Lanni je melodickým géniem, který nikdy nepřestane, dokud pro něj není hudba perfektní. Stál za jednou z mých nejiblíbenějších desek od Our Lady Peace. Je to tvrďák, ale s námi také nebylo zrovna nejlepší pracovat. Ale vyšla z too skvělá deska. A já jsem velmi vděčný za jeho komplimenty, které mi složil ohledně mého hraní,“ řekl Jeff.

Zároveň se také rozhodl některé části rozhovoru uvést na pravou míru: ‚Do davu promluvit si s jedním punk rockerem, který hodil lahví po Chuckovi jsem šel jenom jednou: bylo to v Detroitu a Chuckovi museli dokonce tehdy dělat stehy. Byl jsem pak s ním a málem jsem tehdy v té nemocniční čekárně omdlel, když jsem viděl všechny ty lidi, které přiváželi na ambulanci.‘

Tento rozhovor rozhodně stojí za přečtení – a proto vám jej také níže nabízím v českém překladu. Po jeho přečtení si určitě nezapomeňte prohlédnout také galerii, kde najdete několik nových fotografií, které nám tento rozhovor pro AP přinesl – ze zákulisí koncertu v Clevelandu , pořízené Brycem Hallem.

A tady už je celý rozhovor pro Alternative Press:

Simple Plan vyprávějí pravý příběh
za ‘No Pads, No Helmets… Just Balls’

[původní článek]

Patnáct let poté, co album No Pads, No Helmets…Just Balls vypálilo Simple Plan z neznámých kanadských pop-punkerů do mainstreamových hitmakerů, tato kapela nyní tráví většinu roku 2017 na turné, na kterém si každou noc své první album připomíná od začátku do konce.

Ještě než tento měsíc vyjedou do Evropy a než se v srpnu zase vrátí zpátky tourovat po USA, kapela a společně s nimi i několik osob z jejich užšího kruhu spolupracovníků, se s AP pobavili o bouřlivých procesech, které daly vzniknout albu No Pads. Kytarista Jeff Stinco poznamenal, ‘Existuje tu taková tendence sjednotit tento příběh a vyprávět jej jako něco úžasného, až to zní, jako kdyby jsme všichni byli tehdy zajedno. Ale myslím si, že je důležité, že jsme tu měli 5 kluků, kteří do studia vstupovali v naprosto odlišných situacích.’ Poté se zastavil, a dodal: ‘Šlo o přežití.’

JEFF STINCO: Ten samotný proces byl dlouhý. Arnold před nás postsvil spoustu výzev. To album jsme mohli mít hotové do dvou měsíců, maximálně, ale trvalo nám to rok. Žili jsme ve velmi malých prostorách, spali jsme v pokoji bez oken na dvoupatrových postelích. Vařili jsme si sami, což je normální, ale nikdo z nás to pořádně neuměl, takže to bylo hrozné. Byl to hrozný proces. Arnold měl svoji vizi, a říkával nám: ‘Tak kluci něco zkuste nahrát, a já pak zase přijedu, zkritizuju to a upravím to,’ a přesně to taky udělal. Nechal nás ve studiu i několik dní, my jsme třeba nahráli celé album, a pak se vrátil a řekl: ‘Hmm… to dokážete i líp,’ a smazal všechno, co jsme udělali. Bylo to frustrující.

ARNOLD LANNI: Možná to tak vypadalo, ale když jsem byl muzikantem, nechtěl jsem, aby se mi lidi dívali přes rameno. Chtěl jsem, aby producent řekl: ‘Tady máš písničku. A tohle bych chtěl, abys s ní udělal. Kolik času na to potřebuješ? Hodinu a půl? Vrátím se za hodinu a půl, protože takto se ti alespoň nebudu dívat přes rameno a sledovat, jak ji nahráváš.’ Dělal jsem to proto, abych je nechal hnát se za tím, za čím se oni sami chtěli hnát. Pokud míříš za nějakým cílem a netrefíš ho, musím to alespoň zmínit. Někdy jsem třeba řekl: ‘Tohle chci, abys udělal. Já budu ve vedlejší místnosti, a vrátím se zase za 3 hodiny, abys měl čas to nahrát.’ A pokud to pak neznělo tak, jako to, o čem jsme se předtím společně bavili, vrátil bych se, a řekl bych: ‘Jo, tak tohle je neakceptovatelné.’ Nikdy v tom nebylo nic osobního; je jen občas těžké vysvětlit mladému člověku něco, co neví. Protože Jeff je tak talentovaný muzikant, nechával jsem ho dělat věci, které byly třeba i trochu mimo jeho komfortní zónu – ne v technickém smyslu, protože asi neexistuje nic, co by Jeff nedokázal zahrát, protože je prostě tak dobrý – ale nechával jsem ho třeba dělat věci, které v dané písni vytvářely napětí a atmosféru. A já nevím, jestli takovým věcem, když byl tak mladý, mohl rozumět. Celý příspěvek